Životní sezona Levhartice Elišky

Sladkou tečku sice sezona basketbalistky Elišky Brejchové neměla, když s týmem Levhartic Chomutov vypadla v maximálně dramatickém čtvrtfinále s SBŠ Ostrava 2:3 na zápasy, přesto se za ní může ohlédnout s výrazně pozitivním pocitem. Individuálně jí totiž vyšel letošní ročník Chance Ženské basketbalové ligy náramně. Byl pro ni nejlepší v kariéře.

Jako jediná Češka patří Eliška Brejchová díky průměru 16,2 bodu na zápas do TOP5 nejlepších ligových střelkyň. Výbornými výkony si řekla o místo v reprezentaci. S národním týmem odletěla v březnu do Číny a byť se nevešla do finální dvanáctky pro úspěšný kvalifikační turnaj o postup na mistrovství světa, vnímá to jako velký posun a signál, že jde správným směrem. Dlouho si neodpočine, od května se ponoří do basketbalu 3x3, ve kterém rovněž reprezentuje Česko. „Čeká mě hodně nabité léto plné basketbalu, ale já jsem za to ráda,“ říká dvaadvacetitá hráčka.

Jak trávíte první dny po sezoně, která skončila maximálně dlouhou sérií s SBŠ Ostrava?

Po konci sezony si dávám od basketu úplné volno. Play-off bylo hodně náročné a už od května mě čeká letní příprava s 3x3, takže teď dopřávám tělu maximální odpočinek. Snažím se hlavně zregenerovat a na chvíli úplně vypnout od basketu. S týmem už jsme stihly i rozlučku se sezonou, za což jsem moc ráda.

Máte čas i na věci, které jste nestihla během sezony?

Teď mám určitě víc volného času, který bych mohla využít třeba na dovolenou, ale po náročném cestování během play-off na to ani nemám moc chuť a jsem ráda doma. Vždycky si tady najdu něco na práci a hlavně si užívám klid a to, že nikam nemusím spěchat. Nejraději trávím čas s rodinou a přáteli, na které během sezony není tolik prostoru. Když už někam vyrazím, mám ráda spíš kratší výlety po Evropě na pár dní. A taky si ráda zajdu na dobrou kávu. To je pro mě ideální způsob, jak si odpočinout.

Přebolelo už zklamání z vyřazení ve čtvrtfinále, ve kterém jste vedly 2:0 na zápasy?

Ano, přebolelo. Zklamání samozřejmě bylo, ale s věkem tyhle neúspěchy vstřebávám lépe. Dřív bych byla zklamaná i několik dní, teď je to spíš otázka pár hodin. Důležité pro mě je vědět, že jsem do toho dala maximum.

Loni jste Ostravu ve čtvrtfinále vyřadily, letos uspěly soupeřky. Co podle vás rozhodlo?

Podle mě rozhodla širší rotace hráček Ostravy. Nám letos sezona ze zdravotního hlediska vůbec nepřála. Začátek byl hodně rozházený, hrály jsme v mnoha různých sestavách. V závěru sezony se nám sice podařilo kádr stabilizovat a výkony šly nahoru, ale zlom přišel ve třetím zápase s Ostravou. Byly jsme na koni, ale zranila se Monča Fučíková a Valča Kadlecová se vyfaulovala. Tím se nám rozpadla hra a zápas jsme ztratily. To byl podle mě klíčový moment celé série. Kdybychom třetí zápas dotáhly do vítězného konce, série mohla dopadnout úplně jinak. V dalších utkáních nám už chyběly síly a Ostrava zaslouženě vyhrála. Potenciál našeho týmu byl obrovský, ale zdraví je ve sportu zásadní faktor.

Zažila jste kariérně nejlepší střeleckou sezonu, jste mezi TOP5 střelkyněmi Chance ŽBL, navíc jako jediná Češka. Byla to pro vás osobně nejlepší sezona v kariéře? 

Z osobního hlediska určitě ano. Na hřišti jsem se cítila dobře a měla jsem velkou důvěru, díky čemuž jsem si i víc věřila a troufla si na věci, do kterých bych dřív možná nešla. V Chomutově jsem už čtvrtou sezonu a mám pocit, že se moje role v týmu každým rokem posouvala. Letos se to asi nejvíc sešlo a dosáhla jsem toho, kam jsem se chtěla postupně dostat. To, že jsem se dostala mezi TOP5 střelkyň ligy, je samozřejmě taková třešnička na dortu.

Jaký máte recept na úspěšnou střelbu?

Neřekla bych, že mám nějaký univerzální recept, nebo že bych střelbu trénovala nějak speciálně. Pro mě je asi nejdůležitější mít zdravé sebevědomí - troufnout si i na střely, do kterých bych dřív možná nešla. Zároveň to ale letos nebylo jen o střelbě. Trochu jsem změnila styl hry a začala víc těžit z pohybu bez míče. Dřív jsem hodně spoléhala na to, že zahraju pick and roll, nebo že mě někdo najde volnou na trojce. Letos jsem byla v tomhle směru mnohem aktivnější. Hodně mi pomohla i spolupráce s Kačkou Bartoňovou. Věděla jsem, že i když budu volná jen na zlomek vteřiny, dokáže mě vždy najít přesnou přihrávkou. Díky tomu jsem získávala hodně jednoduchých košů nebo faulů.

Jak jste vnímala svoji roli v reprezentaci, kdy jste odletěla s národním týmem do Číny, ale nevešla jste se do finální dvanáctky, která odehrála kvalifikační turnaj a postoupila na mistrovství světa? 

Brala jsem to jako velkou příležitost a možnost získat cenné zkušenosti. Už jen to, že jsem mohla být součástí týmu a vidět, jak všechno funguje na téhle úrovni, pro mě bylo hodně přínosné. Zároveň to pro mě byla i určitá odměna za práci a posun v posledním období a signál, že jdu správným směrem. Uvědomila jsem si také, na čem ještě musím zapracovat, abych se jednou do finální dvanáctky dostala.

Co říkáte na postup na mistrovství světa?

Sledovala jsem všechny zápasy a držela jsem holkám moc palce, aby to vyšlo. O to víc mě těší, že se jim to nakonec podařilo. To, co dokázaly, je velký úspěch pro český basketbal a důležitý krok do budoucna.

Znamená to motivaci i pro vás?

Rozhodně ano. Už jen možnost dostat se do přípravy a být součástí týmu je pro mě velká motivace. Zároveň je to šance získat nové zkušenosti a posunout se zase o krok dál.

Reprezentujete i v 3x3. Co vás letos čeká?

Už od prvního května mě čekají soustředění s reprezentací 3x3, kde ještě posledním rokem spadám do kategorie U23. Během léta se program bude částečně prolínat i s přípravou pětkové reprezentace na zářijové mistrovství světa, takže uvidíme, jak se trenéři domluví. Každopádně mě čeká hodně nabité léto plné basketbalu, ale já jsem za to ráda. Myslím si, že i na začátku letošní sezony jsem hodně těžila z toho, že jsem v létě neustále hrála.

Co vám 3x3 přináší a jaké v něm máte ambice?

3x3 mě jako hráčku ohromně posouvá. Není tam prostor se schovávat a každá chyba je hned vidět. Pokud se chcete prosadit, musíte být neustále v pohybu, číst soupeře a využít každou, i sebemenší chybu. Beru to také jako skvělou možnost porovnání v mezinárodní, vlastně až celosvětové konkurenci. Myslím, že pro mladé hráčky, které zatím nemají možnost nahlédnout do pětkové reprezentace, je to ideální příležitost k růstu. Letos máme stejný cíl jako loni - probojovat se na mistrovství světa do třiadvaceti let.