Cena Chance? Prostě super!

Natálie Durdová, hráčka DSK Basketball Brandýs, studentka 2. ročníku fyzioterapie na FTVS Univerzity Karlovy a aktuálně také žákyně autoškoly, je letošní držitelkou Ceny Chance. „Podle mě je super, že i mladé, často ne tak zkušené hráčky, mají možnost vyhrát takovou pěknou cenu a získat tím třeba motivaci do dalších zápasů,“ váží si ocenění, které převzala se šekem na 20 tisíc korun.

Cena Chance, kterou vyhlásil generální partner ŽBL, je atypická tím, jaké statistiky sleduje a pro jakou věkovou skupinu hráček je určená. Dává šanci získat ocenění a finanční odměnu i mladým basketbalistkám, které nejsou největšími ligovými hvězdami. Cena Chance hodnotí hráčky do 23 let v zápasech základní části Chance ŽBL podle poměru asistencí na ztracené míče v přepočtu na 40 minut. 

Co říkáte na ocenění, které jste získala?

Cena Chance mě samozřejmě velmi potěšila. Také proto, že z mého pohledu nebyla uplynulá sezona úplně vydařená. Hrála jsem méně, než jsem si představovala, a na palubovce jsem se nedokázala uvolnit a hrát s radostí a chutí.

Věděla jste, že jste ve hře o Cenu Chance? Sledovala jste statistiky?

V průběhu sezony mě na Cenu Chance upozornil tatínek, který rád sleduje různé statistiky. Tak jsem se na ně občas taky podívala a měla jsem radost, že se držím v čele žebříčku. Ale úplně jsem se nezorientovala v systému počítání bodů, takže jsem tomu nepřikládala nějakou zvláštní důležitost. Že jsem Cenu Chance opravdu vyhrála, pro mě bylo trochu překvapení. Ale moc příjemné.

Oslavili jste to?

Den po posledním zápase jsme s týmem uzavřeli sezonu slavnostní večeří, tak jsme oslavili všechno najednou. S rodinou ještě plánuji oslavit ocenění spolu s mými 21. narozeninami v dubnu.

Co je vaší předností ve hře?

Podle mého názoru rychlost. Občas z ní ale pramení i zbrklost a zbytečné chyby.

Brandýs ve své druhé sezoně v Chance ŽBL dosáhl na historické 7. místo. Jak sezonu hodnotíte?

Myslím, že můžu hodnotit pozitivně. Ze začátku sezony jsme smolně prohrály několik dobře rozehraných zápasů, což nás s největší pravděpodobností stálo lepší umístění. I přesto jsme se posunuly ve srovnání s minulým rokem o dvě místa nahoru, spousta z nás si zahrála svoje první play-off. Pro Brandýs je to úspěch a věřím, že v další sezoně budeme zase o kousek lepší.

V Brandýse máte novou halu. Jak se vám v ní hraje?

Nová hala je skvělá. Oceňuji veškeré zázemí a doufám, že se líbí i fanouškům, kterým děkuji i s celým týmem za celosezonní podporu. 

Chance ŽBL hrajete druhým rokem. Jaké zkušenosti vám přináší?

Každý zápas přináší novou zkušenost. V ŽBL je pro mě nejtěžší asi tvrdost, s jakou se hraje. Nebyla jsem na ni z nižších soutěží zvyklá, většinou jsem se snažila vyhýbat se těsnějšímu kontaktu a všem střetům, ale tady zkrátka musím být na kontakt, a to většinou dost tvrdý, připravená. Sama cítím, že potřebuji víc naposilovat a zpevnit se, abych mohla jít do hry s větším sebevědomím a nebála se těsných, kontaktních soubojů.

Sezona vám skončila, co budete nyní dělat?

Protože hostuji do 2. ligy za Sadskou, tak počítám, že si pár zápasů ještě tuhle sezonu zahraji. Jinak bych se chtěla věnovat zase víc škole, zvládnout co nejlépe zkouškové období, a také úspěšně zakončit autoškolu. Těším se, že budu mít víc čas na rodinu, kamarády, kulturu i jiné sporty mimo tělocvičnu - cyklistiku, in line bruslení, turistiku a další. A nějaké basketbalové tréninky jsou taky ještě v plánu.

Jaká byla vaše kariérní cesta do Chance ŽBL?

S basketbalem jsem začínala na Proseku, když mi bylo šest let, spolu se svou o dva roky starší sestrou Violou. V týmu jsem byla benjamínek, ostatním holkám bylo mezi 8 až 11 roky. Ale byla jsem ambiciózní a chtěla jsem svou sestru ve všem dohnat a být lepší než ona. Basketbal mě bavil, takže jsem se celkem brzo vypracovala. V roce 2014 jsme obě přešly do Kralup nad Vltavou a já jsem ještě během těchto sezon různě hostovala do svých kategorií v USK. Za oba týmy jsem několikrát hrála na MČR. V Kralupech jsem před třemi lety potkala na zápase svého bývalého trenéra z Proseka, který mě přivedl do Brandýsa. Původně do dorostenecké ligy, ale začala jsem hrát i za ženy. A hned během prvního roku v Brandýse jsme vyhrály první ligu i baráž a postoupily do ŽBL. Takže to pro mě byl docela skok a rychlý posun směrem vzhůru.