Klidně bychom hrály další turnaj
Náročný evropský Challenger v domácím prostředí západočeských Klatov mají za sebou české basketbalistky do osmnácti let. V konkurenci dalších pěti týmů vybojovaly dvě výhry, třikrát skončily poražené, přesto stály na konci na stupních vítězů, když je souhra dalších výsledků posunula na třetí příčku.
„Do turnaje jsme moc dobře nevstoupily. Čekaly jsme to o dost lepší, ale bylo to těžké. Věřily jsme si na první výhru se Srbskem, což vůbec nevyšlo. Pak jsme se naštěstí zlepšily, odehrály dva velmi dobré zápasy a tří místo je pro nás skvělé, i když ani druhé místo nebylo daleko,“ říká kapitánka týmu Laura Mikšíková po nedělním závěrečném utkání, ve kterém Češky podlehly Litvě 50:73.
Lvice do turnaje opravdu nevstoupily příliš pozitivně, když si na úvod připsaly dvacetibodové porážky se Srbskem a Maďarskem. Srbky se nakonec ukázaly jako suverénky a celý turnaj vyhrály, zato soupeř z Maďarska skončila ve finální tabulce až za českým týmem.
„Začátek turnaje se dá přičíst nervozitě, protože je tu hodně mladších holek, které byly ještě nervóznější než já. Postupně si to ale sedalo, nervozita opadala a nemusíme se za naše výkony stydět,“ pokračuje osmnáctiletá basketbalistka.
Český tým byl ve sportovní hale základní školy Čapkova v Klatovech jako doma. Při zápasech mu vyjadřovaly podporu téměř dvě stovky fanoušků a v některých duelech na tribuně „soutěžily“ s hrstkou fanoušků soupeřek.
„Z tolika diváků jsme byly na začátku nervózní a v prvních dvou zápasech nám to dost svazovalo ruce. Od třetího zápasu nás to ale hnalo dopředu a bylo skvělé mít takovou podporu místo zápasů někde v zahraničí v prázdné hale,“ tvrdí křídlo brněnských Žabin, která v minulé sezóně zmítané koronavirem sbírala cenné zkušenosti v ŽBL.
Takový souboj probíhal v hledišti i v posledním zápase proti Litvě, na palubovce to ale bohužel takové drama nebylo. Češky sice zastavily hlavní hvězdu soupeřek Justé Jocyté, ale i tak na Litevky neměly.
„Sama popravdě nevím, co nám dnes chybělo. Mohly jsme ještě víc bojovat. Hlavní cíl byl ubránit Jocyté, což se sice podařilo, ale ostatní hráčky ty za ní nahradily. V obraně se nám nedařilo, kde jsme měly začít a od toho se to už sypalo dál,“ dodává Mikšíková.
Právě Mikšíková dostala od trenéra Viktora Pruši hlavní úlohu při bránění nejužitečnější hráčky turnaje Justé Jocyté z Litvy, která byla nejlepší střelkyní, doskakující i přihrávající hráčkou klatovského Challengeru.
„Dala jen čtyři body, takže myslím, že jsme to zvládly. Je to dost náročné, protože člověk se nesmí přestat soustředit ani na chvíli. Nebyla tak rychlá, jak jsem si myslela, takže je to o tom ubránit její střelu. Možná jsme na ni byly zaměřené až moc a ostatní hráčky nechávaly příliš volné, což byla chyba,“ popisuje Mikšíková, která byla z party na Challengeru nadšená.
„Dám si pauzu ráda, ale klidně bych ještě pokračovala v reprezentaci dalším turnajem, protože jsme si to moc užily,“ uzavírá.
