Levhartice postupem přepsaly dějiny
Městská sportovní hala v Chomutově se dnes večer ponořila do oceánu radosti. Tribuny naplněné pěti stovkami fanoušků bouřily a jejich Levhartice zachvátil pocit štěstí.
Severočeský klub se poprvé dočká velké medaile z elitní basketbalové scény a k tomu si to v neděli od 16 hodin rozdá s brněnskými Žabinami o domácí pohárovou trofej. V dnešním druhém semifinále FINAL 4 i přes postupně chřadnoucí náskok uhájil těžce vydřené vítězství nad Slovankou (77-70). Tu čeká zítra od 13 hodin boj o bronz s Ostravou.
První půli dala ráz raketová úvodní pětiminutovka domácích Levhartic, které tu napojeny Velkým triem Wynn-Pollard - Krejzová - Kadlecová vypálily do trháku 16-0, když si na pomoc vzaly i čtyři ztráty Pražanek. Ty se ale vzápětí přece jen začaly zvedat z provazů a Coleman s Ondrouškovou je přitáhly po deseti minutách při vychladnutí soupeřek na 12-21.
Ve druhé čtvrtce se ještě dlouho týmy přetahovaly kolem desetibodové diference, až opět šikovné pivotky Wynn-Pollard a Krejzová odloučily Levhartice i pomocí těžby z útočných doskoků na poločasových 40-24. Slovanku tu táhla do podpalubí jen 26procetní střelba (trojky 12/1) i vyšší nános ztrát a téměř nulový počet bodů z druhých šancí.
Slovanka si pak vítězný šém nepřinesla ani z poločasové návštěvy kabiny, jen ztuha zakončovala a také ztrácela, až Chomutov posilován hlučnou kulisou svých věrných vyšplhal do vedení 54-31. Tam však povstala třemi trojkami teenagerka Svatoňová, která ještě Slovance vykřesala jiskérku naděje. Tu ještě posílily v závěrečném dějství Koucká s Coleman a domácí hráčky pod tlakem situace stále víc míjely i ze snadných pozic. Kadlecová si navíc připsala v útoku už čtvrtý faul a živou vodou politá Slovanka snížila čtyři minuty do konce na čtyři body.
Drama začalo vrcholit, technická stíhala technickou, až si Levhartice vzala na záda Wynn-Pollard, která i s fauly skórovala zpod koše a po vyfaulování opěrné Pražanky Domuzin dotlačila na útočném doskoku údernější Chomutov ke kýžené výhře, ač 80 sekund do konce už musela pro pět faulů povinně vystřídat.
Vítězky se nejvíc opřely o 27 bodů a 12 doskoků Wynn-Pollard, 14 bodů Krejzové a desítku Kadlecové. Za Slovanku řádily Coleman (19), Svatoňová (16+8 doskoků) a Domuzin (16). Na doskoku výkonnější Levhartice (52-40) si víc pomohly i z druhých šancí (17-4) a zpod koše (34-24).
Jozef Rešetár (kouč Levhartice Chomutov): „Samozřejmě jsme moc šťastní, zápas nebyl vůbec jednoduchý, byl z obou stran velmi bojovný. My jsme měli na začátku prakticky stoprocentní úspěšnost, ale pak se zvedl i soupeř, začal proměňovat a dostali jsme i dost bodů z trojek. Je jasné, že na finále jsme moc sil neušetřili. Navíc Žabiny mají velmi vyrovnaný tým, jaký kromě USK už nikdo v lize nemá. Rozhodovat budou protiútoky a doskok.”
Petr Stavěl (asistent Slovanky): „Rozhodl už ten začátek. My se v závěru dostali na čtyři body, ale hráli jsme v užší rotaci a došly nám síly. Teď jsme čtrnáct dní trénovali v šesti lidech a bylo znát, že na zvrat už jsme neměli energii. Domácí to na konci odehráli zkušeně a rozhodla trojka Krejzové. Byla trochu škoda, že za celý první poločas jsme nebyli schopní trefit dál než zpod koše a trojky jsme začali dávat až v poslední čtvrtině. V zápase jsme postupně hráli disciplinovaněji, taky rychleji, trochu jsme i přitvrdili v obraně, ale pořád tam byly pasáže, kdy nás domácí tým přeskákal, zejména Pollard, a právě útočný doskok soupeře rozhodl. My na něj nechodili vůbec, naopak Chomutov z toho dával druhé třetí šance. Do utkání o bronz jdeme s tím, že chceme získat medaili, ani Ostrava nehraje ve velkém počtu lidí, a i když je tam o tři hodiny míň na regeneraci, tak holky budou, myslím, nabuzené, protože medaile by pro klub byla cenná. A vzhledem k tomu, že se nám nedaří v lize, tak bychom si rádi spravili chuť v poháru a tahle medaile by byla třešnička na dortu.”
