Portugalsko basketbalově rozkvetlo

Portugalsko ještě nikdy nehrálo na mistrovství Evropy basketbalistek. Letos zažije velkou premiéru. Po historickém postupu vzhlíží k sobotnímu losu, který mu určí soupeře pro první účast na EuroBasketu. O tom, jak země basketbalově rozkvetla, se mohla přesvědčit Pamela Therese Effangová díky působení v eurocupovém týmu z Azorských ostrovů. V rozhovoru popsala zkušenosti z působení v portugalské lize i atraktivní destinace při jejím prvním zahraničním angažmá, kam se vydala po osmi letech v Hradci Králové. 

Portugalsko poprvé v historii postoupilo na mistrovství Evropy. Jak je tento úspěch v zemi vnímán?

Jak hráčky, tak i mnozí, kteří sledovali cestu postupu Portugalek na EuroBasket, se neubránili slzám dojetí. V Portugalsku si vybrali styl moderního pojetí basketbalu a dosáhnout postupu je pro ně potvrzením, že jdou správným směrem. Je to sice podstatný krok vpřed, ale to nejtěžší, tedy uspět na mistrovství Evropy, bude až určující. Na posledním utkání kvalifikace se byla podívat moje kamarádka Radka Stašová, která také hraje v Portugalsku, a říkala, že z atmosféry oslav postupu měla husí kůži, jaký to byl zážitek. 

Je to odraz vzestupu portugalského basketbalu?

Určitě by se to tak dalo brát. Já jsem byla úrovní portugalské ligy potěšena. Navíc jsem záhy po mém příjezdu zaregistrovala, že má liga více týmů, než je tomu u nás. V každém týmu bylo více jak 12 hráček, a to i v druhé nejvyšší soutěži, z čehož usuzuji, že hráčskou základnu má Portugalsko obstojnou. Určitě mají z čeho vybírat do seniorské reprezentace. O basketbal je tu celkově slušný zájem, třeba na stránkách portugalské federace je vidět, že lidé komentují basketbalové dění a zrovna příspěvek o postupu na EuroBasket vzbudil obrovské emoce v tom nejpozitivnějším slova smyslu. 

Jakou roli může Portugalsko sehrát na EuroBasketu?

Nebudou mít co ztratit a nebude na ně žádný tlak. Takový soupeř může být velmi nepříjemný, neboť hráčky mohou hrát naprosto uvolněně. Je mi jasné, že postup tým stmelil, a v pozitivní atmosféře se hráčky i realizační tým budou cítit dobře. Netipuji je na vítěze, nicméně si myslím, že není radno jejich tým podcenit, byť se na EuroBasket probojovali poprvé v historii. 

Byl by to podle vás přijatelný soupeř pro Česko do skupiny?

Já nemám ráda tyto odhady, bývají za mě ošemetné. Myslím, že před losem bych vůbec neřešila, kdo je přijatelný soupeř.  Veškerou pozornost a energii bych věnovala vlastní hře, popřípadě skautingu soupeřů po vylosování. 

Jak se těší Portugalsko na EuroBasket? Chtěli by hrát ve skupině v Brně?

Z mého týmu v reprezentaci není jediná hráčka, což je trochu s podivem, neboť v loňské sezoně byly holky vicemistryně ligy a také letos se daří, pokud přihlédneme ke čtyřem vážným zraněním v týmu, které se podepsaly na aktuálním umístění v tabulce. Dokonce si některé stěžovaly na nespravedlivý výběr, ale s tím těžko něco nadělají. Říkám to proto, že se s žádnou hráčkou, která měla podíl na postupu, osobně neznám a nevím tedy, jestli je pro ně Brno lákavé.  

Splňuje Portugalsko vaše očekávání od prvního zahraničního angažmá?

Naprosto! Jsem nadšená. Šla jsem tam s velkými očekáváními a ty se naplnily. Bylo pro mě důležité uspět, a když mi nabídli prodloužení smlouvy stylem řekni si, co žádáš, šla jsem do kolen. Posílilo to moje hráčské sebevědomí a utvrdila jsem se v tom, že se mi otevřely úplně nové basketbalové obzory. Jsem vděčná, že jsem dostala takovou šanci. Nejvíc své rodině a Dušanovi Bohunickému, který dlouhá léta piloval mé basketbalové dovednosti a samozřejmě mému agentovi Marco Floriovi, který nade mnou nezlomil hůl a rok co rok mě přemlouval, abych dala zahraničí šanci. Děkuji.

Jaká je úroveň tamní ligy?

Trochu mě to svádí k porovnání s českou ligou, ale záměrně se vyhnu verdiktu, která liga je lepší. Obě mají něco do sebe, svá specifika. V Portugalsku je atraktivní, že Benfica Lisabon, první tým loňské sezóny, je letos po základní části o tři body druhý a celá soutěž má takovou zajímavou zápletku, kdokoliv může porazit kohokoliv. Doporučuji proto všem hráčkám, které si potřebují natrénovat vyrovnané koncovky. 

Co je jiného oproti české lize?

V žádném českém týmu, ve kterém jsem působila, se netrénovalo tolik naplno, jako tady. Konečně jsem byla v prostředí, kde jim nepřišlo divné přidávat si tréninky. Před sezónou jsme jich měli dokonce 12 týdně. Zvláštní bylo, že tréninková hala byla lepší než ta, ve které jsme hráli, ale to bylo zapříčiněno regulemi pro utkání. Týkaly se tribun a dalších věcí. Markantní rozdíl byla dynamičnost a atletičnost hráček, což se projevovalo především na tempu hry. Mají tu více zápisů ve statistikách, více se toho stihne. V lize nefiguruje tak výrazně odskočený tým jako je USK, je obrovsky vyrovnaná. Já ale proti USK hrála vždy ráda, takže taková výzva v podobě konfrontace s top cizinkami mi v Portugalsku chyběla. 

Jaký je život basketbalové profesionálky na Azorech?

Regenerace koupáním se v oceánu je fantastická, ale pro hráče mohou být místní klimatické podmínky náročné. Je tu ohromná vlhkost, vyprané prádlo bez elektrického sušáku kolikrát neuschne. V hale bylo v létě jako v sauně. Triko jste měli na ždímání ještě před tréninkem. 

Je to pro basketbal hodně specifické místo? Přeci jen jde spíše o dovolenkovou destinaci.

Jednička je tady fotbal, a to bezesporu. Na basket lidi chodí, docela mě fascinuje, že se tu povedlo vybudovat takový basketbalový klub. Nicméně tím, že jde o ostrov, jsou tu samozřejmě velké limity. Obzvlášť pro mládež, která výjimečně někam letí, je to na zápasy proti jiným skoupé. 

Jak se vám na Azorských ostrovech líbí?

Bohužel jsem byla nucena přerušit hraní kvůli úrazu kolene. Ve smlouvě jsem měla možnost léčit se doma, což jsem využila, rodina mi totiž ohromně chyběla, i když o mě na Azorech bylo ve všech směrech skvěle postaráno. I přes zkrácený pobyt jsem zvládla procestovat celý ostrov. Příroda ostrova Sao Miguel byla okouzlující a neuvěřitelně fotogenická. Pořídila jsem mnoho snímků. Jinak tím, že jako tým jsme si se spoluhráčkami sedly, jsme hodně času trávily společně, na což ráda vzpomínám a jsem velmi vděčná, že jsem s nimi stále v kontaktu i na dálku.