Ty, co pamatují poslední triumf

Velmi zajímavý projekt proběhl v tomto týdnu v Česku, když zástupci ambasády USA ve spolupráci s Komisí rovných příležitostí Českého olympijského výboru v rámci programu ENVOY přivezly do Česka dvě skvělé basketbalistky s cílem podpořit ženský sport u nás. Do Čech se vrátily dvě euroligové šampionky s USK Praha z roku 2015, Danielle Robinson a Kia Vaughn.

„Ozvali se mi zástupci WNBA a informovali mě o programu ENVOY, přes které jsem se dostala do Washingtonu na schůzku s lidmi z ambasády a naplánovali jsme to. Je úžasné být zpět v Česku, i díky vítězství v Eurolize na tohle místo nikdy nezapomenu. Mám sebou i mámu, která za mnou byla i když jsem hrála za USK, takže si to moc užívám. Už se ale těším zpět do států, na konci měsíce nám začíná tréninkový kemp, takže se musím začít připravovat,“ popisuje třiatřicetiletá Robinson, která naposledy hrála loni v létě za Atlantu.

„Na konci sezóny WNBA jsem si zranila rameno a v srpnu jsem byla na operaci. Tím byla má sezóna v Evropě prakticky ukončena a vracet se budu až zase do Atlanty. Už se ale těším, že v příští sezóně zase budu hrát v Evropě. Chci poznávat nové země, poznat novou kulturu, nové jídlo a učit se nové věci,“ těší se rozehrávačka. V rámci volna ale měla možnost se zapojit právě do projektu ENVOY a „natáhla“ do něj i kamarádku Vaughn.

„Do projektu mě přivedla Danielle Robinson a viděla jsem v tom spoustu výhod. Naším cílem je rozvířit debatu o rovnosti ve sportu mezi muži a ženami. Myslím, že to jde skvěle. Máme kolem sebe skvělý tým, podporujeme se a věřím, že dosáhneme opravdové změny,“ říká o tři roky starší Vaughn. Hráčky v rámci programu organizovaném zejména americkou ambasádou v Praze absolvovaly několik diskuzí s mladými basketbalistkami a trenéry či zástupci ženských sekcí svazů olympijských sportů, navštívily tréninky regionálních i reprezentačních mládežnických výběrů či výuku dětí z tzv. Klokánku.

Jinak byla cesta pro obě basketbalistky plná vzpomínek. Robinson strávila v USK tři sezóny, Vaughn během pěti sezón získala dokonce české občanství a odehrála si své v národním týmu včetně domácího evropského šampionátu v roce 2017. Spolu si připsaly ale hlavně euroligové prvenství v roce 2015 v dresu USK Praha. Vaughn se stala neužitečnější hráčkou finálového turnaje, Robinson se blýskla zejména skvělým střeleckým výkonem ve finále proti mocnému Jekatěrinburgu.

„Vzpomínku na výhru v Eurolize mám uloženou velmi živě v paměti. Měly jsme opravdu skvělý tým, a přesto nám nikdo nevěřil. Byla tu úžasná podpora od fanoušků a výhoda domácího prostředí se opravdu projevila. S Kiou si v průběhu celé cesty vyprávíme naše oblíbené historky, takže se mi to ještě víc vybavilo,“ říká Robinson a Vaughn jedním dechem dodává: „Z tehdejšího Final Four si pamatuji snad úplně všechno. Bylo úžasné moct hostit tak velkou akci, vidět po městě naše billboardy, fanoušci nás poznávali po městě a gratulovali nám k postupu na takový turnaj. Věděli jsme, že do toho musíme dát všechno, organizace stála spoustu peněz, takže jsme cítily tlak uspět. Nakonec se to podařilo a ten pocit byl neuvěřitelný. Mohli jsme slavit s našimi fanoušky a v našem městě, což bylo super. Porazily jsme silné basketbalové kluby z Turecka a Ruska, takže to bylo opravdu úžasné.“

Obě mají i příjemné vzpomínky na Česko a místní lidi, kteří jim prý zůstali hodně v paměti.

„Lidi mě vždycky v Česku vítali s otevřenou náručí. Často mi pomáhali v potravinách, když jsem nevěděla, kde, co najít, stejně tak s jídelním lístkem v restauraci. Mám na Česko skvělé vzpomínky,“ zasní se s úsměvem Robinson, která vyhlíží další ligový ročník WNBA, Vaughn má už od loňského roku jiné plány.

„Oficiálně jsem ukončila kariéru. WNBA vytvořila program pro pomoc bývalým hráčkám k přechodu ke kariéře po aktivním hraní. Můžu tak zůstat u sportu, který miluji a mezitím si rozmyslet, čemu bych se chtěla věnovat. V Atlentě, kde jsem kariéru zakončila, mi dovolili být součástí trenérského štábu, pozorovat při práci trenéra, generálního manažera nebo i třeba televizní štáb, takže uvidím, jak se to vyvine a za pár let možná budu trenérka, manažerka nebo můžu vlastnit svůj tým. Nechávám tomu volný průběh,“ zní z Vaughn tajemně.

Obě dvě se ale shodují v tom, že drží palce současnému výběru ZVVZ USK Praha, který čeká po osmi letech příští víkend další Final Four Euroligy na domácí palubovce. Dokonce si myslí, že USK je v podobné pozici outsidera jako v roce 2015 a mohl by z toho být podobný výsledek.

„Letos jsem hodně sledovala Euroligu i EuroCup a fandila jsem USK, protože jsou v podobné pozici outisdera, jako jsme byly my v roce 2015 Nata je skvělá trenérka a umí výborně tým připravit. Favoritem je podle mě Fenerbahce, které je našlapané, ale hraje se na jeden zápas, takže se může stát všechno a držím USK palce,“ říká Robinson a Vaughn jednohlasně dodává: „Vím, že se USK nedávají na Final Four příliš velké šance, ale to bylo i v roce 2015. Věřím, že když hráčky budou sebevědomé a dostanou podporu od fanoušků, může se stát cokoliv.“

Autor:
Reklama
Detail článku - Molten - ŽBL