Tuři Svitavy

Aktuální stav série 2:4

73:79

16
18

36
45

50
64

BK ARMEX ENERGY Děčín

Děčín stojí 40 minut od finále!

Neseni na ramenou každý další útok většího a většího pivota Jakuba Krakoviče, vyšplhali Válečníci na horké svitavské palubovce v klíčovém pátém duelu semifinálové série k možná rozhodné výhře 73-79, jež je posunula na dosah pátečních 40 minut čistého času ve vlastním chrámu k potenciálně už čtvrtému Finále NBL za posledních pět let. A není pochyb o tom, že jejich fanoušci, kteří dovezli velkou hlukovou kulisu i do Svitav, v pátek zaplní domácí hlediště do posledního muže i ženy.

Do zatím stěžejní páté bitvy nastoupili Severočeši mentálně daleko lépe nastaveni a při poměru ztrát 11-5 i za pomoci řady chybných faulových i ofenzivních rozhodnutí domácích Turů se vynesli už do půle do vedení 36-45. Do základu vložili na pár minut 19letého pivota Skaličku, aby v napěchovaném svitavském stánku nejdřív zachytili nastavený metr utkání a přísným zdvojováním Marka (poprvé střídaného už po 4 minutách) už od výhozu zpod tuřího koše udělali z ústředního rozehrávače během prvního poločasu nefaktor (1 bod + 4 asistence), když Svitavám se ani v tomto utkání nedařilo využívat při jeho zdvojení uvolněného dlouhého hráče, jímž byl většinou Aiken.
 

Ten v utkání vynikl 27 body, ale z většiny se o ně postarali výborným zásobováním až pod koš jeho spoluhráči. Američan ale i tentokrát byl málo aktivní zejména na útočném doskoku (2 za 33 minut a celkem 6 doskoků), kde je při svých atletických parametrech pro Svitavy nezastupitelný. V obraně jej navíc nejednou svými útočnými kousky vyškolil – v osobním top výkonu letošního play-off – Krakovič, autor 18 bodů, který navíc ze 7 získaných faulů vytěžil 8 šestek, jež v rostoucí euforii do jedné proměnil.

Tentokrát se oba týmy soustředily téměř výhradně na „byznys“, a nebýt posměšného gesta děčínského Šišky ve 2. čtvrtině po jeho úspěšném zakončení na vyhazujícího Jelínka, kdy si rozehrávače okamžitě stáhl k pokárání sudí Vyklický, a v závěru ostřejšího shození Pomikálka ruční prací Jelínka, byl zápas prostý vyhrocenějších emocí. Hráči byli naopak z laviček uklidňováni, aby se soustředili výhradně na hru. V sázce totiž bylo v tomhle utkání už příliš mnoho.

Domácí se díky dvěma trojkám cítili na koni jen v úvodu. Jakmile ale hosté po prvních třech ztrátách přestali na rozdíl od soupeře vršit chyby (ztráty za 1. čtvrtinu 7-3) a také fauly, jejichž poměr byl při ortodoxní válečnické hře do koše za první čtvrtinu 7-2, od stavu 16-13 hosté začali z takřka bezchybných trestných hodů skore obracet, přičemž za vedení 16-18 po 10 minutách měli 12 bodů zpod koše a 6 z trestné linie.

Od začátku druhé čtvrtiny se už začaly výrazněji projevovat útočné doskoky Krakoviče (v utkání 4) i děčínských guardů, kteří si nezachytáváni obránci chodili pro své nepřesné pokusy, což byla oproti identickým střelám na druhé straně jedna z rozdílových aktivit Děčína.

Tomu se podařilo na 9bodový poločasový rozdíl (36-45, body zpod koše 14-26, dané šestky 8-14, ztráty 11-5) odpoutat v závěru druhé čtvrtiny, kdy využil z pohledu domácích bolestivých ztrát.

Úvod druhé půle pak ukazoval trvající rozdíl v aktivitě na útočném doskoku, což domácím bralo šanci dostat se ve skore blíž. A zatímco Krakovič metodicky tlačil na Aikena účinnou hrou zády ke koši, Američan už místy bral i distanční pokusy, jež byly snadnou kořistí pro hostující doskakovače. A trojka s klaksonem útoku Šišky už trhala rozdíl na 44-52. A když domácí dirigent Marko stále nenacházel cesty ze zdvojování, Děčín se po necelých 32 minutách dostal až na 16bodový rozdíl.
 

Tuři pak ještě spustili „zónu poslední záchrany“ a při dočasně se vršících chybách hostů se prokutali i díky trojkám a brejkům až na 71-73 dvě minuty před koncem. Jenže pak s faulem skóroval děčínský Carlson (na 71-76), a i když po minutém nájezdu domácího Marka ještě spoluhráč O´Brien snížil na 73-76, Krakovič svými posledními šestkami pojistil půl minuty do konce výhru Děčína.

O tu se při trvající absenci centra Grunta starali vedle Krakoviče i Šiška (15), všeplatný Autrey (13+7 asistencí, 6 doskoků a 3 zisky) a Carlson (10+6 doskoků). Za domácí se kromě Aikena dvojciferně prosadili už jen O´Brien (14+6 doskoků) a Slezák (10). Hosté uspěli díky lepším šestkám (26/19 – 32/25), útočným doskokům (9-12), bodům zpod koše (32-38, ale po 30 minutách 22-34), ztrátám (15-10) a produkci laviček (9-46).

Tomáš Grepl (kouč BK ARMEX Děčín): „Zápas byl podle mého názoru obrovsky kvalitní. My jsme do zápasu vstoupili dobře, drželi jsme se a byli jsme na dostřel. Postupem času se nám podařilo trošku odskočit, takže první poločas jsme byli nahoře o devět bodů. Drželi jsme v obraně relativně dobře Aikena, který nedostal tolik příležitostí ve vymezeném území k zakončení. Ve druhém poločase se nám nepovedl vstup, pravděpodobně jsme byli uspokojeni. Domácí se vrátili do zápasu, pak jsme opět trošku odskočili. Koncovka byla hektická, tam se Svitavští zbláznili a fanoušci je hnali. Měli jsme obrovskou porci štěstí, protože zápas mohli otočit. Ve finále jsme hrozně rádi a jsme vděční, že jsme zde dokázali vyhrát. V sérii vedeme 3-2 a uvidíme, co páteční zápas u nás v Děčíně přinese.“

Lubomír Růžička (kouč DEKSTONE Tuři Svitavy): „V utkání rozhodly dvě pasáže. Na konci druhé čtvrtiny, kdy jsme prohráli poslední pětiminutovku 7-14, a tuším konec třetí čtvrtiny, kdy jsme prohráli 6-15. To jsou dvě šňůry, které pak Děčín uklidnily, dostaly ho na koně. Jsem samozřejmě rád, že jsme se nevzdali, leč pořád to je o tom, že musíme omezit ztráty. Za poločas jsme jich udělali 11. Děčín dal celkově po našich ztrátách 14 bodů. V druhém poločase jsme to sice zlepšili, ale co nás sráží, je naše tříbodová střelba. Spoustu otevřených pozic, které si vypracujeme, neproměňujeme. My pojedeme do Děčína s chladnou hlavou a pokusíme se udělat maximum, abychom dovedli sérii k sedmému zápasu zase sem do Svitav."

Jakub Krakovič (power forward BK ARMEX Děčín): „Dnes šla z našeho týmu cítit větší energie než z domácích a to myslím, že rozhodlo. Ten konec už byl o nějakém držení míče, ubránění jednoho, dvou košů. V pátek musíme nastoupit na domácí palubovce s větší pokorou, než to bylo ve třetím zápase a snažit se to ukončit doma.“

Jiří Jelínek (power forward DEKSTONE Tuři Svitavy): „Nemůžeme hrát basket jen posledních pět minut. Prvních třicet pět minut jsme hráli profesorsky, bylo to pomalejší. Kdybychom hráli tak jako posledních pět minut alespoň patnáct minut nebo celou čtvrtinu, tak bychom určitě vyhráli. To je můj názor.“