Dvojčata spojená ve všech klubech

Jen těžko se hledá čas, který by netrávily spolu. Americké basketbalistky Alyssa Thomas a Brionna Jones společně působí v americkém národním týmu, v zámořské WNBA v dresu Connecticut Sun, navíc pochází ze stejné univerzity, chodily na Maryland. Hlavně ale společně válčí za pražský USK, kterému chtějí příští víkend společně pomoci k úspěchu na finálovém turnaji ženské Euroligy, jenž se uskuteční v jejich domácí hale Královka.

„Je skvělé hrát na domácí palubovce a obecně v domovské Praze. Samo o sobě hrát znovu na Final Four je vzrušující, ale je to ještě o to lepší, že to bude před našimi fanoušky. Doufám, že to pro nás bude výhoda,“ je znát nadšení z Brionny Jones, sedmadvacetileté pivotky původem z Baltimoru.

Pražanky sice před startem euroligového Final Four čtrnáctého dubna musí zvládnout dohrát ligové semifinále s Hradcem Králové, i tak ale mají české mistryně v hlavě zejména semifinále s tureckým Mersinem. Poslední vzájemný zápas v roce 2020 ovládly Pražanky v Turecku devětačtyřicetibodovým rozdílem, takový rozdíl se ale tentokrát rozhodně nečeká. 

„Mersin se za dva roky prakticky kompletně změnil. Mají hodně skvělých hráček, ale i my máme hodně hvězd, takže se nebojíme. Ve Final Four jsme pro to, abychom odvedly náš nejlepší výkon, a to přesně uděláme,“ popisuje Thomas a Jones tajemně dodává: „Řešíme hlavně nějaké změny v obraně i útoku, které chceme udělat.“

Turecký tým má ve svém středu několik hvězd, tou hlavní je zřejmě americká rozehrávačka Chelsea Gray. Ta se s oběma americkými oporami USK dobře zná, působily spolu v nejen v národním týmu, který v září ovládl světový šampionát v Austrálii. Ještě předtím se ale Gray se svými Las Vegas Aces utkala ve finále WNBA s Connecticut Sun s Thomas a Jones v sestavě. Aces finále vyhrály a Gray navíc získala cenu pro nejužitečnější hráčku finálové série.

„WNBA a Euroliga jsou dvě naprosto odlišné soutěže, které lze jen těžko porovnávat. Ona byla MVP finále WNBA, ale tady hrajeme Euroligu a ona musí vyhrát na naší palubovce, což nebude lehké. Jinak se známe dobře, hrály jsme proti sobě v NCAA, pak hrála chvíli i za Connecticut, takže máme naše hry navzájem přečtené,“ drží se Thomas čistě práce. „Těšíme se na pořádnou bitvu. Teď nás čeká bitva na hřišti, ale pak si klidně pokecáme,“ šibalsky mrkne Jones.

Kariéry obou amerických posil v dresu USK jsou až vzácně propojené a v Praze se potkaly v roce 2019. Alyssa Thomas dorazila do USK ještě o rok dříve. V metropoli ve středu Evropy jsou obě Američanky nadmíru spokojené.

„Praha je skvělé město, cítím se tu opravdu příjemně. Být dlouho mimo Spojené Státy a daleko od rodiny není příjemné, ale v Praze jsem našla druhý domov, cítím se v týmu jako součást rodiny a o to jednodušší je pro mě se sem každý rok vracet,“ říká brzy jedenatřicetiletá Thomas a její souputnice přikyvuje.

K dobré týmové chemii v USK přispívá svým dílem i Jones, která je nejčastějším cílem akcí trenérského štábu a přihrávek spoluhráček ve chvíli, kdy je ve hře pokoření stobodové hranice. Ta totiž v USK znamená povinnost něco upéct pro celý tým a v tom se silová pivotka vyžívá.

„Opravdu mi přihrávají. Já moc ráda peču, takže mi nevadí něco udělat pro tým a když jim udělám radost, tak z toho mám radost i já. Nejraději dělám makrónky. Při pečení jsem prostě ve svém světě, relaxuji a ani nemyslím na to, že stojím na nohou. Navíc to pak dám do trouby a můžu odpočívat,“ směje se.

Jinak se obě věnují ve volném čase maximálně odpočinku, kterého při propojení působení v WNBA, národním týmu a v Evropě moc nemají.

„Není jednoduché hrát prakticky celý rok v kuse, každou chvíli za jiný tým, ale i proto se vracím sem do Prahy,“ pochvaluje si české angažmá Thomas a Jones dodává: „Občas si říkám, že je to trochu bláznivé, že opravdu nemám skoro nikdy volno, člověk by si přál mít nějakou dovolenou. Pořád vidím před sebou nějaký vrchol, na který se musím připravovat, ale prostě miluji basketbal, takže si to užívám. Až si to užívat nebudu, tak vím, že je čas skončit. Je to ta nejlepší práce, jakou můžu dělat.“