Sen o kariérní šanci v království žen

Nemá v úmyslu napodobovat hlavní hrdiny legendární polské komedie z roku 1984 a osnovat na planetě žen revoluci. Zatím se v lokaci, do níž už ani nedoufal, že se podívá, chystá učit od slovenské veličiny z pražské Letné vše, co bude třeba, aby se co nejdokonaleji zapracoval do vrcholné formy dámského basketbalu.

A aby jednou, až bude dostatečně vybaven všemi nutnými vědomostmi, možná převzal dirigentskou taktovku po Natálii Hejkové a stal se šéfkoučem ZVVZ USK Praha, dlouholetého hegemona tuzemské ženské scény a předního kontinentálního klubu. Nyní už ale bude nečekaný nový asistent Pražanek Jan Pavlík hovořit vlastními slovy a pěkně od základů.

Trenére, jak se tohle poměrně překvapivé angažmá přihodilo? Byl jste s USK v kontaktu už dřív, ještě jako asistent u mužů Basketu Brno, nebo šlo o blesk z čistého nebe?
Byl to ten blesk z nebe. Jednou mi v neděli večer zavolal Michal Ježdík (vedoucí sportovně metodického úseku CZ BASKETBALL), jestli by u mě byl zájem, protože asi s klubem nějak komunikoval ohledně možných tipů na nové asistenty. Následně v úterý jsme se sešli s paní Hejkovou (trenérkou USK) a Markem Kučerou (generálním manažerem) a ve středu to dopadlo. Byla to rychlovka. Já sám nic takového nečekal. Chystal jsem se na další sezonu v Brně a tohle byla výzva, která se má zkusit. Zvlášť v mé situaci, kdy už nejsem trenér v pětadvaceti nebo třiceti letech, který by měl všechno před sebou. Je mi přes čtyřicet a taková příležitost už by se nemusela opakovat.

Dozvěděl jste se, proč padla volba právě na vás?
Vím, že v USK hledali někoho z mužských složek, měl to být Čech s tím, že by chtěli do hry zařadit pár prvků, které by se blížily mužskému basketu. Víc už byste se musel zeptat přímo vedení klubu.

Co na téhle práci pro vás může být zajímavé?
Kdybych to měl shrnout jedním slovem, tak je to budoucnost. Jedná se o dlouhodobě nejlíp fungující basketbalový klub u nás a i o jeden z nejlepších v ženském basketu v Evropě, což dokazují jeho výsledky v Eurolize z posledních let. Upřímně, já už si říkal, že nevím, jestli příležitost být hlavním trenérem v naší lize nebo v jakékoli nejvyšší soutěži jinde na mě ještě někde čekala. Pasoval jsem se tak do role, že budu pomáhat ze všech sil tomu hlavnímu trenérovi, se kterým spolupracuju, byť pokud by se něco naskytlo jako práce hlavního, tak by mě to samozřejmě zajímalo. Další hodně důležitý faktor je, že v případě USK tam je Euroliga. Dál se v našem českém basketovém rybníčku dostat nedá. A když mluvím o budoucnosti, tak třeba mi to může otevřít dveře i někam dál. Ať už jsem dosud pracoval jako manažer nebo trenér, tak první má člověk na mysli, aby byl úspěšný ten jeho tým a klub, ale ono to souvisí jedno s druhým. Pokud klub je úspěšný a dosahuje dobrých výsledků, tak práce těch lidí v něm je na dobré úrovni. Pokud tedy vše bude fungovat, můžou se otevírat dveře i do míst, o kterých jsem doteď věděl jen někde z internetu. (usmívá se) První cíl tak je, aby se nám dařilo a uskutečnilo se, co jsme si řekli. Bez toho by sny zůstaly dál jen sny.

Která místa člověk zná jen z internetu?
Upřímně říkám, že dosud jsem o WNBA věděl, že existuje, sem tam viděl nějaké highlighty a v Eurolize jsem sledoval některé větší zápasy USK, nebo když za mého maďarského působení hrál FINAL 4 v Šoproni. Teď ale když jsem se zakoukal do WNBA i do Euroligy víc, tak je ta hra na hodně dobré úrovni a má to dost velký potenciál na růst nejen po stránce basketu, ale i na poli marketingu, propagace a návštěvnosti. I z tohoto pohledu jde o hodně zajímavou výzvu a příležitost se posunout dál.

Jakou máte aktuálně nejvyšší trenérskou licenci? A kde jste byl dosud nejblíž ženskému basketbalu?
Ještě za starého systému jsem si udělal trenérské áčko, což tehdy u nás byla nejvyšší licence. A díky tomu jsem pak fungoval jak v Maďarsku, tak i teď v Brně, kde jsem vedl béčko v první lize. Takže i tým třeba v NBL bych trénovat mohl. A nejblíž k ženám jsem měl, když jsme se kamarádili s holkami z brněnských Žabin, když tam hrávaly Hanka Machová a další. Od té doby jsem působil v maďarské Paksi, kde ženskou složku neměli, a po očku jsem ženský basket začal sledovat až teď v Brně, kde jsme se v hale střídali s ligovým týmem KP. Pár zápasů jsem tak viděl a o lecčem se pobavil i s trenérkou KP Marcelou Krämer.  

Do ženského týmu USK přichází jako další nový asistent i Martin Bašta, který ve stejné pozici působí i v ženské reprezentaci. Jak budete mít rozdělené kompetence?
Jsem především rád, že Nata Hejková zůstává v hlavní roli a povede nás, bude určovat směr a to, jak má vše fungovat. Má obrovské zkušenosti a já jsem rád, že se budu mít od koho učit, na což se hodně těším, protože skočit na takovou úroveň není to nejjednodušší. A jinak Martin bude mít na starosti určitá cvičení na tréninku a skauting soupeřů, já se budu starat o konkrétní věci ve hře, situace v obraně, ale to se ještě upřesní. Ze začátku nám Nata bude říkat, jestli to děláme dobře, protože to vidí nejlíp ze všech. Martin má výhodu, že pracuje nějaký rok u nároďáku žen a o ženské sportovní duši tak ví víc než já. Snažil jsem se ale během léta mluvit s řadou trenérů, kteří fungují v ženském sportu, abych si toho nastudoval co nejvíc. Na druhé straně i když tam nějaké rozdíly mezi kluky a holkami jsou, tak ten basket je jeden, herně je to v podstatě stejné a rozdíl je v menším míči v ženském basketu. A taky očekávám, že to bude trochu víc o psychologii.

Co vás právě z této oblasti zajímalo a co už jste se dozvěděl?
Mám hodně informací, které se shodují v tom, že po stránce plnění trenérských pokynů to s ženami může být jednodušší. Kluci nebo tedy muži si častěji rádi dělají, co chtějí. Pak některá slovíčka i reakce, které se používají při trénování kluků, asi není ideální používat u holek (usměje se), ale tohle všechno bych si chtěl ověřit a vyzkoušet až při tom, co začneme trénovat, jistě s využitím informací, které si do té doby osvojím. Když jsem byl jmenován do této pozice, slyšel jsem, co všechno jak bude, ale já si to vyslechl a názor si chci udělat vlastní, až začneme.      

Je to tak, že buď vy, nebo kolega Bašta povedete i celé tréninky týmu?
Ano, je to tak. Někdy odvedu celý trénink já, někdy Nata řekne, co se bude dělat. Jistě je třeba, aby vždy někdo rozhodl definitivně, co a jak se bude dělat. V tomhle si role určitě určíme. A i když papírově jsou nějak dané, tak důležitý je názor všech, aby ten tým fungoval co nejlíp.  

Co z vrcholového mužského basketu přenosné do žen je, co už v plném rozsahu ne?
Určité věci jsou dané. Fyzická síla, asi i rychlost, kdy třeba v mužích máme oblíbený trest odběhat lajny do 28 vteřin, což by asi všechny hráčky nezvládly. Myslím, že na čem pracovat je v oblasti tvrdosti obrany, aby se holky nebály většího kontaktu. Když jsem pár zápasů viděl, tak jsem si říkal, že by v určitých fázích bylo dobré zařadit agresivnější obranu po celém hřišti. Nebo tvrdé clony a další věci, které jsou hlavně o síle. Pak je tam mentální odolnost, ale na to je třeba se podívat, až se s týmem potkáme. Tohle je taky věc, kterou kluci zvládají líp - když se nedaří a soupeř do vás buší, tak se mu postavit čelem a zadupat ho do země, než to soupeř udělá vám. V obraně by to mohla být agresivnější slabá strana, zacpávat víc „bednu” (vymezené území) proti nájezdům, nebo hrát víc pod koš, což se momentálně víc využívá v mužském basketu, ale to se všechno uvidí. Za mě USK hraje hodně dobrý basket, i takticky to holky umějí.  

Trenérka Hejková už je de facto legendou svého oboru a možná nejúspěšnější osobnost na trenérské pozici v klubovém basketu na kontinentu. Když byl zvolen tento nový model fungování, je to tak, že sama měla pocit, že je stále co zlepšovat, a kam se posouvat, a že by bylo lepší, kdyby s tím pomohl někdo zvenčí, v tomto případě od mužů?
Já jsem stoprocentně přesvědčen, že pokud by se na tyto věci zaměřila, tak by to určitě zvládla, ale taky si myslím, že je lepší nebo výhodnější, když to někdy ten hlavní trenér vidí jako by zvenku. Když my budeme na tréninku něco tvořit, přidávat některé ty prvky z mužské hry, tak Nata se může starat o to svoje a na tyhle věci dohlížet, nebo poradit ve smyslu, že něco už pro holky nebude. Nata má jinak svoje věci zaběhlé a může je uplatňovat i dál, protože by bylo hloupé něco zásadně měnit, když to dlouhodobě funguje.

Když tu hovoříme o využívání prvků z mužského basketbalu, spadá sem i aplikace fyzické síly. Bude to třeba o něco snazší u amerických hráček, které z univerzit jsou asi navyklejší na větší dávky v posilovnách? Anebo budete muset celkově jako tým do posilovny zavítat častěji?
Úplně víc do posilovny bych neřekl. Spíš i v souvislosti s tím posílením mentální stránky půjde o to nebát se postavit tělo proti nájezdu a podobně. USK má celkově v tom týmu s 12 až 15 hráčkami obrovský talent a já tvrdím, že když je tým talentovaný, tak aby ten talent byl vidět, je třeba dřít a makat o to víc oproti týmu, který tak talentovaný není. Pak se ten zápas dá vyhrát tím, že ten talent tam je. Samozřejmě pokud je někdo nabušený z posilovny, tak i sebevědomí na hřišti postavit se někomu nebo dát ránu - v rámci pravidel - je tam větší než u hráčky, které ta fyzická průprava trochu chybí. Je pravda, že hráčky na amerických univerzitách jsou v tomhle o trochu dál, ale je i hodně mladých českých holek, které tohle můžou zlepšovat a posunout se i na úkor toho, že by na začátku ta hra nevypadala tak uhlazeně, ale postupem času by se z toho profitovalo. Nicmémě z toho, jak mi to kolegové popisovali, tak tady funguje vše perfektně, holky jsou stoprocentní profesionálky, starají se o sebe, některé si v posilovně i přidávají, chodí před tréninky a využívají kondičního kouče. Je tam ale ta věc, že už několikrát se nepovedlo přejít přes semifinále Euroligy a možná, možná, kdyby se někde zvedlo o deset kilo víc...., což jsou už ale takové detaily nebo myšlenky. Prostě když chybí jen malinko k tomu ty zápasy překlopit, tak možná stačí někde jen malinko přidat něco v přípravě před začátkem sezony. A pak to v tom rozhodujícím zápase může přijít jako by samo a ten detail rozhodne.

Možnost vést i nějaký zápas ŽBL tu pro vás, či kolegu Baštu bude, nebo jde o příliš smělou představu?
Představa to může být. Vést zápas a připravovat ho na tréninku jsou dvě rozdílné věci. Při vedení utkání jsou potřeba už nějaké zkušenosti. Já bych ale určitě neřekl ne, pokud Nata řekne - „tenhle zápas povedeš ty”. Nebudeme chodit kolem horké kaše, některá utkání podle výsledků jsou jednodušší jak pro samotné hráčky, tak i pro kouče. Rád bych se i do toho dostal a postupně se i tohle naučil, ta ambice tam je, ale samozřejmě tým musí fungovat, aby hra i výsledky byly na co nejvyšší úrovni.  

Takže Jan Pavlík coby budoucí nástupce legendy Hejkové v roli kouče USK není zcela mimo mísu?
Když si to zasloužím a i ostatní to tak vyhodnotí, nebudu říkat ne. Tohle je ale ještě vzdáleno někde za oponou...