Z maloměsta hvězdou ŽBL
Natálie Stoupalová se k basketballu poprvé dostala ve svém rodném městě, které je pro ni velkou srdcovou záležitostí. „Javorník je město, ve kterém jsem začala hrát basket a odstartovala jsem tam i svoji karieru, takže pro mě to bude vždycky něco víc a něco, na co jsem pyšná.“ Je vděčná, že ačkoliv se jedná o malé město, měla možnost dostat se z něj až takto vysoko. „Přijde mi, že Javorník sám o sobě má tu tendenci podporovat úspěchy mladých lidí a toho si vážím.“
V současnosti hraje na pozici pivotky v brněnských Žabinách, kde odehrává svou již 9. sezónu. Ve středu společně s týmem nastoupila do utkání proti BLK Slavia Praha. S ním se měly Žabiny setkat již v průběhu Českého poháru žen, na ten však Slavie nedorazila. „I když zápas v průběhu poháru neproběhl, nepřistupovaly jsme k němu jinak. Snažily jsme se do utkání jít zodpovědně, věděly jsme, že hrajeme o postavení v tabulce, a proto ta motivace byla samozřejmě velká.“ Jednalo se o fyzicky náročné utkání, jelikož probíhalo v hodně vysokém tempu, a díky velké marodce v týmu, tak každá hráčka měla hodně vysokou minutáž, což možná bylo i příčinou toho, že Žabiny na začátku prohrávaly. „Do toho zápasu jsme nevstoupily úplně dobře. Slavii padaly skoro všechny koše a šlo na ní vidět, že ví, že s námi můžou hrát a že nás můžou porazit. My se naopak trochu trápily se ztrátami, a ani v obraně jsme nebyly úplně stoprocentní. Celé utkání ale hodnotím kladně, výhra je prostě výhra, obzvlášť v této, pro nás ne úplně jednoduché situaci.“ I když se pro Žabiny jednalo o jedno z těch těžších utkání, dokázaly se do zápasu vrátit, ukázat v čem na hřišti dominují a jaké jsou jejich kvality.
Přestože jsou teď Žabiny na čtvrté příčce v tabulce, Natálie myslí, že tato pozice pro ně není konečná. „Věřím, že se v tabulce dokážeme posunout na druhé místo, jelikož je před námi jen KP TANY Brno, které pokud se nemýlím, má o zápas víc, ale i o prohru víc než my. S tím, že nás čekají ještě 3 zápasy do konce základní části a my jsme ve všech třech zápasech v roli favorita, tak věřím, že to dokážeme uhrát a dostat se tak na to druhé místo.“
Co se týče výhledu do budoucnosti, ani ona sama nedokáže říct, co si myslí, že přijde. „Je to pro mě samotnou jeden velký otazník. Cizina mě samozřejmě láká, chtěla bych si vyzkoušet zahrát někde v Evropě, otestovat si tak sama sebe, na co mám a kam až mě basketbal může posunout. Zároveň ta pozice, kterou mám v Žabinách, je pro mě velice dobrá a já věřím, že i tady v Žabinách bych se mohla dál posouvat a že ten klub mi má do budoucna stále co nabídnout. Kdo ale ví, co přijde za rok, sama jsem na to zvědavá, jakou cestou se vlastně rozhodnu jít.“
V soukromí, mimo basketbalovou scénu, tvoří Natálie pár s baseballovým reprezentantem Tomášem Ondrou. Přestože se jedná o dva naprosto odlišné sporty, vzájemně se podporují a jsou jeden na druhého pyšní. „Vztah se sportovcem má velkou výhodu v tom, že se navzájem chápeme a podporujeme. Kolikrát se dokážeme vžít do situace toho druhého, i když jsou to ve finále úplně odlišné sporty.“ I když jí baseball ze začátku moc neoslovil, mrzí jí, že v Česku není tak sledovaný. „Mě to ze začátku vůbec neoslovilo, sedět 3 hodiny na zápase, když tomu vůbec nerozumím. Postupem času jsem ale pochopila pravidla a teď na něj chodím ráda, protože mě to i baví.“