SBŠ Ostrava

43:85

10
27

27
54

36
70

ZVVZ USK Praha

USK i bez opor s přehledem

USK udržel ve středu svou letošní neporazitelnost až v závěru euroligového utkání poslední střelou. Stejné drama se rozhodně nečekalo při utkání na palubovce SBŠ Ostrava. A to ani při započtení faktu, že pražský celek dorazil na Tatran pouze s devíti hráčkami a bez Palau s Petrović. Dobrou zprávou je, že po zranění se do hry vrátila Karolína Elhotová. To Ilona Burgrová si na svůj návrat ještě bude muset počkat.

USK si 54 body za první poločas vytvořil pohodlný náskok a nevadilo tak, že po změně stran se ofenzivní produkce favorita zadrhla. Ani domácí totiž v útoku nezářily, když za 20 minut zapsaly pouze 6 bodů. Z velké části z důvodu devět minut trvrajícího ofenzivního mlčení na přelomu třetí a čtvrté čtvrtiny. Double-double si připsala domácí Scott (15+10). Na druhé straně zažila nejpovedenější večer po změně dresu sedmnáctiletá reprezentantka Veronika Voráčková, když nastřílela 17 bodů.

Natália Hejková, ZVVZ USK Praha: „Pro nás to byl zápas, který jsme odehrály bez dvou výrazných opor (Laia Palau a Sonja Petrović). Nechaly jsme je odpočinout, ať jsou svěží na Euroligu. I přesto si myslím, že jsme hrály koncentrovaný zápas. Ani nebylo vidět, že jsme přijely těsně před. S nasazením a s projevem jsem spokojená. Jediný nepříjemný point je zranění naší mladé hráčky Veroniky Šípové, které pro ni bude znamenat přestávku. Na druhé straně mě těší, že z mladých hráček se dnes prosadila Veronika Voráčková.“

Tibor Jány, SBŠ Ostrava: „Chtěl bych kolegyni pogratulovat k vítězství. Myslím si, že kdyby USK přišel v jakékoliv sestavě, tak je to velmi silný soupeř. Dominoval po dobu celého zápasu. Velmi dobře do něho nastoupily i jeho mladé hráčky. Za pomoci, kterou mají, se jim hrálo trošinku jednodušeji než našim juniorkám, které občas musí zaskakovat i za naše legionářky. V podstatě by to mělo být naopak. Když jsem viděl sestavu USK, myslel jsem si, že ten rozdíl nebude tak velký, že budeme mít šanci zahrát lepší zápas a držet krok. Nestalo se tak. Soupeř od poloviny 3. čtvrtiny nasadil i zónovou obranu. Samozřejmě jsme byli připraveni i na tuto variantu, ale bohužel se to řešilo vše velmi individualisticky těžkými střelami. V prostorové obraně se hraje jednomu hráči velmi těžko. Jsem dost zklamaný z přístupu – ne mladých hráček – ale hráček kromě Kláry Vojtíkové, které mají pomáhat mladým a hodně krát to bylo naopak. Ukázalo se, že vše, co si na nás soupeř připravil, jak v obraně, tak v koncentrovaném útoku fungovalo. Dokázaly se najít v prostoru a skórovat z dobře připravených pozic.“